The History
Karel IV. při svém pobytu na hradě Lokti často lovil v lesích královské obory. Při lovu prý jeden ze psů při pronásledování divé zvěře spadl do tůně, z níž tryskala teplá voda. Karel IV. usoudil, že tato voda může zahnat mnohé nemoci (sám ji užil při léčbě nemocné nohy). V místě dal založit město, které nazval „Teplé lázně u Lokte“. Pojmenování nynějšího města je výrazem úcty ke svému objeviteli. Jsou to lázně císaře Karla, tedy Karlovy Vary.
Zámecká kolonáda splynula v jeden celek z původní kolonády Horního Zámeckého pramene a kolonády Dolního Zámeckého pramene. Byla postavena počátkem 20. stol. podle projektů Friedricha Ohmanna a později, krátce před II. světovou válkou, byla upravena a doplněna o plastiku Ducha pramenů ze železitého pískovce od V. Hejdy z Vídně. V současné době je po rekonstrukci z roku 2001. Její součástí je Horní Zámecký pramen a Dolní Zámecký pramen.
Rakušan, psán též: Friedrich. Narozen 21. 12. 1858 ve Lvově. Po absolvování vídeňské techniky a architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni zůstává jako asistent na Akademii. V letech 1889-98 působí v Praze jako profesor dekorativní architektury na Uměleckoprůmyslové škole. Pražský pobyt je vůbec jeho nejplodnějším a nejúspěšnějším tvůrčím obdobím, projektuje a realizuje velké množství staveb v Praze, ale též v Liberci, Karlových Varech aj. V letech 1899-1907 je činný opět ve Vídni jako projektant dostavby nového Hradu. Od roku 1904 je profesorem architektury na vídeňské Akademii výtvarných umění. Umírá 6. 4. 1927 ve Vídni.
Architekt velké fantazie a výtvarného talentu, geniální eklektik v nejlepším smyslu. Na svých stavbách používal jednak novobarokní tvarosloví, ovlivněné zejména tvorbou K. I. Dientzenhofera (u většiny pražských staveb i u vídeňského Hofburgu), výjimečně i novorenesanci. Později se pod vídeňským vlivem přiklonil k secesi a patřil k jejím prvním vůdčím představitelům v Českých zemích. Realizoval velké množství kvalitních staveb, jejichž romantičnost a malebnost je dodnes působivá. Závažná byla i jeho činnost pedagogická - měl velký vliv na mladé architekty - a publicistická.
Zámecké prameny
Vývěr má teplotu až 64 °C , vydatnost až 200 l/min. Zámecký pramen vyvěrá 14 m nad úrovní Vřídla a je nejvýše položeným ze všech karlovarských pramenů. Starší i novější jímání Zámeckých pramenů je v suterénní chodbě pod tzv. Slunečním dvorem a bazénovým prostorem Zámeckých lázní.Dolní Zámecký pramen (pramen č. 3) Takto je označován vývěr před Duchem pramenů ve Slunečním dvoře, který má teplotu 61,4 °C a je přístupný jen klientům Zámeckých lázní.orní Zámecký pramen (pramen č. 4)
Vývěr má na desce uváděnou teplotu 49,8 °C. Jednalo se vlastně o technickou hříčku, kdy byla malá část silně proplyněné vody Dolního Zámeckého pramene přivedena úzkou trubičkou do pavilonu Horního Zámeckého pramene, postaveného v roce 1912. Z literatury však jednoznačně nevyplývá, zda je zásobení pramenní vázy Horního Zámeckého pramene dnes technicky stejné, nebo zda se jedná o záchyt jiného vrtu z blízkosti dolního Zámeckého pramene.
V místě dnešní městské věže založil Karel IV. snad již roku 1358 královský lovecký hrad a Karel IV se zde i několikrát zdržoval v letech 1370-1376. Hrad s městem patřil královské komoře až do roku 1437. Později byl v majetku Šliků s různými přestávkami až do roku 1547, kdy jej získal opět král. V této době již hrad pomalu pustl. V roce 1567 daroval císař Maxmilián II. hrad karlovarské obci. Ta ho používala jako sklad hasičského náčiní. Při požáru města v roce 1604 hrad vyhořel a roku 1608 byla na jeho zřícenině postavena městská hláska.
Zámecké Lázně stojí přímo v samém srdci lázeňské zóny Karlových Varů, v těsném sousedství Tržní a Vřídelní kolonády. Zámecké Lázně jsou jedním z nejkrásnějších lázeňských center v Evropě a poskytují svým klientům širokou škálu léčebných a relaxačních programů.
Zámecké lázně - odkaz